Nekrolog.cz

Na začátku května zemřel jeden z nejvýznamnějších českých malířů Václav Boštík. Jeho tvorba je typická svou abstraktností a oduševnělostí. Podle jeho kolegů jeho obrazy vyzařují zvláštní prosvětlenost a na celkové výjimečnosti Boštíkova díla se všichni shodují.

Václav Boštík vystudoval ČVUT a poté se stal studentem Willyho Novaka na Výtvarné akademii věd v Praze. Od roku 1942 byl členem Umělecké besedy. Snažil se být v oblasti výtvarného umění aktivním. V roce 1960 založil spolu s Václavem Bartovským skupinu UB 12, která výrazně poznamenala vývoj československého umění v 60. letech.

Rané dílo Václava Boštíka je hodně ovlivněno malíři Corotem a Cézannem. Už v polovině 50. let, kdy bylo uměnísvázáno sociálním realismem diktovaným vládním režimem, přešel Boštík k abstraktní tvorbě, která ho proslavila především.

V období komunistické represe Boštík vystavoval jenvelmimálo aještě neoficiálně. Vté době se také čas živil restaurováním sgrafit na zámku v Litomyšli. Vladimír Kokolia, jeden z jeho kolegů, o něm řekl:

„Koukal jsem kdysi na sgrafita zámku v Litomyšli a odhadoval jsem, která mohla být ta Boštíkova. Věřil jsem, že je poznám podle zvláštní jemnosti a prosvětlení kresby. Myslím, že všichni víme, podle čeho poznat Boštíčka - ta jeho jemnost a prosvětlení se mezitím dokázaly stát naším společným majetkem.“

Samostatné výstavy se Václav Boštík dočkal až na samém konci totalitního režimu v roce 1989, kdy mu ji uspořádala Galerie hlavního města Prahy na Staroměstské radnici.

Václav Boštíkse věnoval i kresbě a ilustraci. Svoje názory a principy své tvorby shrnul v knize O sobě a o umění. Pro ty, kteří možná neznají jeho dílo, je třeba připomenout jeho účast na projektu, který je snad jeho nejznámějším - Pinkasova synagoga, kde spolu s Jiřím Johnem ručně vypisoval na zdi jména židovských obětí nacismu.

V roce 2004 získal cenu od ministra kultury a v témže roce medaili za zásluhy od prezidenta republiky.