Nekrolog.cz

Složitý a rozervaný v životě, v díle i ve vztahu k milovaným ženám. Třikrát zrušil zasnoubení a nakonec se nikdy neoženil.

Svůdník nebo smolař v lásce? V létě roku 1900, kdy Franz společně se svými rodiči pobýval na letním bytě u známých v Roztokách u Prahy, se seznámil s dívkou jménem Selma Kohnová, dcerou poštmistra. Sedávali společně na skále nad Vlatavou a mladý Franz jako správný intelektuál předčítal Selmě na onom návrší úryvky z Nietzscheho díla Tak pravil Zarathustra. S dívkou se rozloučil poznámkou v památníku, kde uvažoval nad slabostí slov oproti magickému kouzlu vzpomínek.

Kafkova vysokoškolská léta, či alespoň mnohé z jejich nocí, byla poznamenána častými návštěvami pražských nočních podniků. Jak jeho přátelé později zmínili, prožíval návštěvy bordelů spíše jako tichý, mlčenlivý, avšak bystrý pozorovatel. Těžko říci, zdali zalíbení, které pak objevil v blíže neurčené ženě ho v jistých ohledech nepoznamenalo na celý život. Uvádí se však, že šlo o Franzovu první sexuální zkušenost, a zajímavé je, že se právě tou dobou léčil z fyzické slabosti a psychické únavy.

Další osudovou ženou, nebo spíš ještě dívkou, byla Hedwiga Weiler. Seznámili se v městečku Třešť, kde v létě 1907 pobývali. Kafka před nástupem do pojišťovny Generali bydlel u svého strýce, který se živil jako lékař, ona u příbuzných. Strávili spolu hezké léto na maloměstě, avšak dalšímu pokračování vztahu stál v cestě Kafkův nepříliš vážný přístup a zároveň skoro paradoxně jeho existenciální úvahy. Nakonec to zkončilo posledním dopisem, kdy dosavadní tykání přešlo ve vykání.

V časopise Hyperion vychází jeho slavné Rozjímání, soubor několika kratších textů. K jeho vydání mu nedopomohl nikdo jiný než jeho největší přítel a později zachránce většiny Kafkova díla - Max Brod.

Psal se rok 1912 a přišla Felice. Vztah s ní byl tím nejdelším a možná nejvážnějším. Vyjma druhých zkrachovalých zásnub zde byly ještě zásnuby první, o nic víc povedené. Samotnou přípravu na ně Kafka zpracoval a vyšla později pod názvem Svatební přípravy na venkově. Ne nadarmo se jejich vztah označuje za lásku dopisovou. Proběhlo mezi nimi během celé doby bezmála 600 dopisů a dalo by se vlastně říct, že si častěji psali, než se vídali. V té době bydlela s rodiči V Berlíně. Korespondence s Kafkou, kterou na sklonku života dala své přítelkyni, znamenala v šedesátých letech obrovskou literální událost.

Ani Julie Wohryzková z Prah neměla s Kafkou moc štěstí. Poprvé ho spatřila ve svých 28 letech v roce 1919. Oba pobývali v penzionu v Želízech. Když se však Kafka rozhodl udělat z Julie svou druhou snoubenku, narazil na odpor ze strany svého autoritativního otce Hermanna, jež mu potenciální manželství připadalo nerovné a společensky nevhodné. Franz nakonec zásnuby potřetí v životě zrušil.

Divoká Milena Jesenská, dcera známěho pražského zubního chirurga a univerzitního profesora Jana Jesenkého bydlela ve Vídni, kde doučovala češtinu. Do jejího života však brzy zasáhla nehoda. Kdesi si přečetla povídku Topič, jejímž autorem byl jakýsi neznámý Kafka. Milena nelenila napsala Franzovi, zdali může povídku přeložit do češtiny. Psali si čtyři roky až do Kafkovy předčasné smrti. Mezi nimi se vytvořil zvláštní a komplikovaný vztah. Jejich vydanou korespondenci lez bez nadsázky považovat za román v dopisech.

Je rok 1920 a Franz s Milenou se konečně prvně setkávají ve Vídni. Franzovo selhání, snaha se znovu zasnoubit, vnitřní pořeby proměnit ledacos v existenciální a nepřekonatelný problém vyhasíná. Stejně jako v případě Hedwigy přešlo nakonec tykání ve velkém procesu vzájemného odcizování ve vykání. Po tomto vztahu však zůstali velmi cenné dopiy a první překlady Kafkova díla do cizího jazyka. Je velikou zásluhou Mileny Jasenské, že jím byla právě čeština. 1944 uhasl její život za zdmi koncentračního tábora v Německu.

Nastal zlom a Kafka se prvně odstěhoval na delší dobu z okruhu pražských ulic, v němž celý život žil. Jako nový domov si vybral německé velkoměsto Berlín. Měl být pouhou přestupní stanicí do bájné židovské pravlasti - Palestiny. Za vším stála dívka o dvacet let mladší - Dora Diamantová. Společně prožívali snad největší bídu svého života. Nepříznivá situace v Německu, nefungující elektřina, ohřívání si jídla na nedopalcích svíček. To všechno se podepisovalo na Kafkově souchotinami podlomeném zdraví.

1924 přesvědčil Kafku jeho strýc, abyc absolvoval odbornou ústavní léčbu. Poslední tři měsíce svého života proto prožil Franz Kafka v sanatoriích v okolí Vídně. Dora se ukázala být skvělou průvodkyní na onen svět - po celou dobu o něj pečovala a snažil se mu odchod zpříjemnit.

Poslední Kafkův dopis byl ze 2. června byl psán rodičům. Následujícího dne zemřel.

Nejzásadnější díla

před smrtí: Soubor Rozjímání, Ortel, Topič, Proměna, Umělec v Hladovění

po smrti: Romány Proces, Zámek, Amerika