Nekrolog.cz

Anna Leonowensová je snad celosvětově známá díky muzikálu Král a já a díky filmu Anna a král, které byly napsány na motivy jejích vzpomínkových knih.

Leonowensová v nich popisuje svůj dramatický život, během něhož se dostala i na dvůr krále Siamu, kde se starala o vzdělání jeho manželek a dětí. Film z roku 1999 v hlavní roli s Jodie Foster je známý široké divácké veřejnosti a příběh, který ukazuje, je velmi dojemný. Vykresluje Annu Leonowensovou jako moderní emancipovanou ženu, která svou neobyčejnou osobností, svou odhodlaností a tvrdohlavostí okouzlí i samotného krále. Jejich romance se však nemůže rozvinout kvůli rozdílnému společenskému postavení i kvůli odlišnosti kultur, ze kterých pocházejí, a tak Anna siamský dvůr opouští.

Pravda o osudech Anny možná není tak romantická, ale odhaluje stále velmi poutavý příběh. Anna se narodila v roce 1831, ačkoli svoje okolí přesvědčila, že je o celé tři roky mladší. Nenarodila se ve vážené rodině Crawfordových ve Walesu, jak tvrdila ve svých kníhách, ale v rodině truhláře Thomase Edwardse v Indii. Její otec však zemřel velice záhy po Annině narození a matka se provdala znovu. Až do svých čtrnácti let studovala školu v Anglii. Když se vrátila do Indie, její nevlastní otec ji chtěl provdal o muže dvakrát staršího, než byla ona. Tehdy utekla od rodiny a vydala se na cesty s reverendem Percy Badgerem a jeho ženou. Později se vdala za Thomase Leon Owense, který ovšem nebyl britským důstojníkem, jak Anna tvrdila, ale úředníkem, který měl navíc potíže udržet si zaměstnání, a tak se rodina velmi často stěhovala.

Po té, co Leon Owens zemřel na mrtvici, zůstala Anna sama se dvěma dětmi - dcerou Avis a synem Louisem. Otevřela si v Singapuru školu pro děti důstojníků a svou dceru poslala na studia do Anglie. Nedlouho po té přišlo pozvání od siamského krále, aby se stala učitelkou jeho dětí. Anna dlouho neváhala a nabídku přijala. V době, kdy nastoupila do královského paláce, jí bylo 31 let. Král Mongkut už ovšem dávno nebyl tak mladý, jak ho ukazuje známý film. Byl to zdatný šedesátník. Jaká je pravda o vztahu Anny s králem není jasné a nejspíš se to nikdy neodhalí. O romantických citech z královy strany však historikové pochybují. Král však Annu skutečně musel mít v úctě, protože na ni i jejího syna Louise pamatoval ve své závěti.

Vliv na králova rozhodnutí a jeho postoje, který si Anna připisuje, ale tak silný nebyl. Historikové spíš vedou debaty o jejím vlivu na Mongkutova syna Čulalongkorna, který byl panovníkem velmi osvíceným. Zrušil v zemi otroctví, zavedl svobodu slova a další pokrokové reformy. O mnoho let později se při své návštěvě Londýna s Annou opět setkal a poděkoval jí za to, co ho naučila.

Po králově smrti Anna siamský dvůr opustila. Nejdříve žila v Americe, kde vznikly její knihy, díky kterým se stala poměrně známou osobností. Po té přesídlila do Kanady. Byla zakladatelkou mnoha institucí a propagátorkou různých sociálních programů. Byla také jednou z bojovnic za ženské volební právo. Založila také Victoria School of Art (Viktoriinu školu umění), známou jako Nova Scotia College of Art and Design.

Zemřela ve vysokém věku. Bylo jí 85 let. Po své smrti se stala ještě známější než za života. Margaret Landon v roce 1944 přepsala Anniny memoáry a její příběh se stal znovu velmi populární. Byl natočen film Anna a král Siamu a nedlouho poté nastudován slavný muzikál. V roce 1972 byl natočen film v hlavní roli se Samanthou Eggar a v roce 1999 již zmiňovaný s Jodie Foster.